Ves Pročevily leží asi 4,5 km vzdušnou čarou západně od Březnice, na odbočce z Bubovic. Je zde na vyvýšeném místě krásný barokní kostel sv. Barbory.
Z historie
Pročevily, staročesky Pročežvily, 5 km západně od Březnice. Patřívaly v 14. st. k arcibiskupskému zboží rožmitálskému.
Bylo tu tehdá 3 a půl lánu a 3 držitelé. Potom prodány k statku strýčkovskému a s ním pak dostaly se r. 1638 k panství hrádeckému. Roku 1625 odváděli 4 sedláci desátek. Roku 1654 byly tu 4 grunty a 2 chalupy.
Roku 1770 12 čísel. Nyní bydlí ve 26 domech 117 obyvatelů přifařených do Bubovic.
Za vsí na výšině (591 m) postavena byla Jezuity březnickými nejprve kaple sv. Barbory, k níž později přistavěny ambity, čímž kapli dána podoba kostelíku. Kostelík má stříbrnou monstranci, ciborium a kaditelnici a jeden stříbrem a zlatem vyšívaný ornát. Škola dvoutřídní. Samota na "Cihelně" a na "Drahách" se 6 domky. ( Z knihy Josefa Siblíka Blatensko a Březnicko, r. 1915)
Z materiálu Věstníku Městské spořitelny v Březnici (rok neuveden)
Pročevily
Staročesky Pročežvily, leží 5 km záp. od Březnice. Ves tato je založení prastarého a patřila v XIV. st. k arcibiskupskému zboží Rožmitálskému. R.1379 byli tu tři držitelé 3 1/2 lánu. Potom prodána k statku Strýčkovskému a s ním r. 1638 dostala se k panství Hradeckému..
R. 1664 koupili Hrádek Jesuité Březničtí a náležel jim až do zrušení řádu r. 1773, načež připadl náboženskému fondu.
R. 1868 přikoupen Hrádek k Orlíku.
Pročevily přifařeny od dávna k farnímu kostelu sv. Václava v Bubovicích, kamž také platily desátek.
R. 1625 platili tito sedláci desátek faráři bubovickému:
Vrbek dával 2 věrtele žita a tolikéž ječmene a 1 strych ovsa.
Kubík dával též po 2 věrt. žita a ječmene a 2 věrt. ovsa.
Černoch taktéž po 2. věrt. žita a ječmene a 2 věrt. ovsa.
V celku odváděli 2 str. žita, 2 str. ječmene a 3 str. ovsa.
R. 1654 byly zde 4 grunty selské a 2 domky.
R. 1770 napočítáno tu 12 domovních čísel.
R. 1840 bylo zde již 21 domovních čísel.
Nyní bydlí v 26 domech 125 obyvatelů.
Nade vsi na značném kopci, s něhož je utěšená vyhlídka po blízkém i dalekém okolí, stojí kostelík
sv. Barbory.
Původně tu stála malá kulatá kaple s kopulí, Jesuity Březnickými vystavená, k níž asi r. 1730 přistaveny byly ambity čili ochoz, čímž dána kapli podoba chrámku.
Služby Boží konávali v kostelíku tomto Jesuité z Březnice, z nichž jeden měl kostelík ten na starosti a slul "missionář u sv. Barbory". Takovým byl též P. Václav Reich S. J., jenž stvrdil listem daným na Březnici r. 1763, že slovutný muž p. Karel Jiřický, měštěnín Rožmitálský, odkázal kapli této 10 zl.
S okrouhlou kaplí, nynější to lodí, do níž světlo okny se shora vniká, souvisí malé presbyterium, jsouc samo částí ochozu.
Od východu souvisí presbytář se sakristií a úzkou nepříliš vysokou zvonicí.
V kostelíku stojí dva oltáře, hlavní je zasvěcen jest sv. panně a mučednici Barboře a druhý v jižním ochozu sv. Máří Majdaléně.
Taktéž jest zde malá kazatelna a na nízkém kůru positivek.
Na zvonku u sakristie jest nápis: LaVetVr lesVs et s. Barbara sponsa elVs.
MaC parVa MoLe fVsa.
Lil Jan Brikner 1731.
Z téhož roku pochází i menší zvoneček s německým nápisem.
Kostelík měl krásnou stříbrnou monstranci, ciborium a kaditelnici, též starý ornát vyšívaný zlatem a stříbrem a spolu se znakem Ditrichšteinským a Šternberským.
Na zvoničce visí dva malé zvony, honosící se pěkným zvukem. Na větším čteme:
Fudit me Josephus Perner Budwicii 1782.
Menší zvon byl ulit též Pernerem v Budějovicích ale r. 1850.
U kostelíka je hřbitov, na který se kladou zesnulí osadníci z Pročevil, Volenic a Vševil.
Pod kostelem jest dvoutřídní škola s dvěma jinými chalupami.
K Pročevilům patří ještě samoty zvané Na cihelně a Na drahách.
Přinášíme v dnešním čísle několik obrázků kostelíka sv. Barbory v Pročevilech a připojujeme k bližšímu objasnění krátký popis.
Na pokraji tmavých hvozdů brdských na návrší 591 n. m. vysokém, s něhož bílá stavba jeho přirozeně vyrůstá a z daleka již pohled upoutá, stojí kostelík sv. Barbory a ač celému širému okolí dominuje, zapadá v obraz krajiny velice ladně.
Jest to cenná památka stavitelského umění z doby století XVII., svým půdorysem i celkovým řešením velice zajímavá.
Vznik svůj děkuje řádu Jesuitů, za jichž spolupůsobení bezprostředně před stavbou touto vystavěny farní chrám Páně a hřbitovní kostelík v Březnici.
Půdorys kostelíka pročevilského tvoří dva soustředné pravidelné osmiúhelníky, starší vnitřní (původní kaple) uzavírá loď 9 x 60 m širokou, nad níž pne se do výše 9 x 80 m klenba báně; zevnější osmiúhelník jest později přestavěný ochoz kol lodi se rozprostírající 3 x 50 m široký a s ní 6 polokruhovité zaklenutými výklenky spojený, který ve výši 4 x 10 m sklenut je křížovými klenbami mezi pásy. V lunettových zářezech klenby kopule umístěná 4 okna osvětluji vnitřní loď shora. na východní straně zřízeno v ochozu zvýšené a pěknou dřevěnou mřížkou oddělené presbytérium, k němu přistavěna sakristie s klenbou klášterní s lunettami a zděná zvonička. Na západní straně stojí dřevěný kůr nesený 4 kamennými sloupky, v pozdější době do lodě vestavený.
Nižší ochoz se střední zvýšenou lodí a vlnitou křivkou šindelové střechy nad ní vyčnívající tvoří silhouettu velmi působivou, jejíž dojem přístavba sakristie a zvoničky jen ještě zvyšuje.
Vnitřek zdoben jednoduchým,l vkusným profilováním.
Kostelík, který dodává ráz celé krajině a z dali tak mile působí, činí z blízka dojem truchlivý a stav jeho volá po brzké opravě.
